Dubrovník (chorvatsky Dubrovnik) je přímořské chorvatské město, velmi turisticky oblíbené. Žije zde 28 428 obyvatel (údaj z roku 2022).
Historické město o rozloze 21,35 km² ležící u Středozemního moře je rozděleno na několik částí. Gruž se nazývá západní část města, kde se nachází hlavní dubrovnický přístav, trajektové terminály a autobusové nádraží. K dalším oblastem patří Pile, Ploče, Boninovo, Kono. Nejstarší část Dubrovníku, Staré město, se nachází východně od poloostrova Lapad, na úpatí kopce Srd. S ohledem na zachovalé kulturní a historické dědictví se stalo součástí Seznamu světového dědictví UNESCO. Kamenné cesty Starého města obklopují elegantní řadové domy, kláštery, kostely, paláce, galerie a muzea. Město se táhne od západu (od řeky Rijeka Dubrovacka a Ombla v Mokosici) až po poloostrov Sveti Jakov na východě.
Z historie
Ragusa, jak se jmenovalo původní město, bylo založeno v 7. století jako útočiště pro obyvatele pobřeží, kteří utíkali před postupujícími barbary. Město chránily obranné hradby. Pohraniční postavení města mělo být určujícím faktorem v jeho historii. Je součástí středomořské kulturní konstelace, ale zároveň je úzce spjato s Balkánem. Katolické, ale obklopené islámskými a pravoslavnými sousedy. Město vzkvétalo díky rozsáhlému obchodu s dalšími námořními přístavy, jako byl Janov, Pisa a Benátky. Jeho kontinentální obchodní sítě rozšířily působnost také na Balkán s Osmanskou říší. Na počátku 13. století se Dubrovník dostal pod kontrolu Nejsvětější republiky a zůstal tam až do roku 1358. Ke konci středověku byl Dubrovník díky svému námořnímu vlivu hlavním konkurentem Benátské říše na jadranských vodních cestách. Jeho evropsky vzdělaní diplomaté a rozsáhlý obchod mu umožnily rozšířit svůj vliv i mimo Jadran. Machiavelli byl významným světlonošem, na kterého město udělalo takový dojem, že se zde ucházel o práci. Městské úřady nebyly nadšeny a odmítly ho. Vzestup Dubrovníku dostal velkou ránu v roce 1667, kdy katastrofální zemětřesení zničilo velké množství renesančního umění a architektury ve městě. Sponza a Rektorský palác byly jediné budovy, které tuto přírodní katastrofu přestály. Následně bylo město přestavěno v barokním stylu, který se zachoval neporušený dodnes. Navzdory rekonstrukci znamenal úpadek Středozemního moře jako centra obchodu, že Dubrovník, stejně jako ostatní středomořské přístavy, začal trvale upadat. V roce 1806, kdy k jeho branám dorazil Napoleon, byla Svatoblažejská republika už jen stínem svého bývalého já. Kongresový systém a Napoleonovo tažení zničily poslední zbytky republiky. V roce 1815 se Dubrovník, stejně jako většina východního Jadranu, stal součástí habsburské říše, kde zůstal až do roku 1918. V období rakouské nadvlády se objevily počátky cestovního ruchu. Lord Byron prý Dubrovník na své Grand Tour nazval „perlou Jadranu“. Později byli významní autoři jako Bernard Shaw a Agatha Christie oslněni dokonale zachovalou barokní oázou.
Během druhého jugoslávského období po roce 1945 popularita města vzrostla po celém světě a miliony lidí obdivovaly jeho středověkou nádheru. Význam turistického ruchu přivedl Dubrovník v roce 1979 na seznam světového dědictví UNESCO. Příjmy z cestovního ruchu umožnily významný rozvoj městské infrastruktury, například letiště.
Vzhledem ke svému historickému pohraničnímu postavení byl Dubrovník rozpadem Jugoslávie významně zasažen. Velkosrbská agrese na počátku 90. let vedla k tomu, že Dubrovník byl existenčně ohrožen. Útoky dělostřelectva a dalších vojenských uskupení, spolu s následnými požáry vážně poškodily ulice a mnohé historické stavby. Následná rekonstrukce se šplhala do výše několika milionů dolarů. Z demilitarizovaného statusu Dubrovníku vyplývá, že jediným účelem obléhání, které mělo trvat až do června 1992, bylo poškodit morálku Chorvatů během války za nezávislost. Statečný odpor chorvatské armády přiměl srbskou armádu k ústupu. Mezinárodní organizace v čele s UNESCO pomohla zorganizovat úspěšnou rekonstrukci, takže dnes má Dubrovník opět svůj někdejší lesk.
Památky a místa, která stojí za návštěvu
Bílé vápencové hradby města Dubrovník jsou zapsány na seznamu UNESCO. Přestože pochází již z roku 600, jejich současná podoba pochází z 15. století. Celý okruh podél hradeb vám zabere asi hodinu. Můžete si zaplatit i komentovanou prohlídku s průvodcem. Asi nejlepší výhled na město získáte z hřebene hory Srd, která se tyčí 412 metrů nad městem. V roce 1969 byla na vrchol postavena lanovka, která v letních měsících jezdí až do půlnoci. Pokud máte pocit, že jsou vám některá místa Dubrovníku povědomá, nejspíš máte pravdu. Město bylo jednou z natáčecích lokací populárního seriálu Hra o trůny.
0 komentářů